Poutní svátky
Pesachפֶּסַח
8 dní (1., 2., 7. a 8. den sváteční) · 15.–21. nisan (v diaspoře do 22. nisanu)
- Historie
- Bible
- Halacha
- Minhag
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Pesach
- Výslovnost
- PE-sach
- Délka
- Izrael: 7 dní (1. a 7. den sváteční, mezi nimi chol ha-moed)
Diaspora: 8 dní (1., 2., 7. a 8. den sváteční)

Za 60 sekund
Pesach připomíná vyjití Izraelitů z egyptského otroctví. Je jedním ze tří poutních svátků a začíná 15. nisanu, na jaře. Trvá sedm dní v Izraeli a osm v diaspoře. Tóra zakazuje po celý svátek jíst i vlastnit chamec, tedy kvašené výrobky z obilí, a přikazuje jíst macesy. Proto se dům předem důkladně uklízí a chamec se hledá, ruší a pálí. Vrcholem je sederový večer: rodina u stolu čte hagadu, vypráví příběh exodu dětem, pije čtyři poháry vína a jí symbolické pokrmy ze sederového talíře, maror a charoset. Od druhého večera se počítá omer až k Šavuot. Aškenázové tradičně nejedí ani luštěniny a rýži (kitnijot), sefardové a orientální Židé ano.
Příští termín
Otevřít průvodceSouvisející recepty
Kdy se slaví
Začíná
středa 21. dubna 2027, při západu slunce (20:05)
zapálení svíček: 19:47
Končí
čtvrtek 29. dubna 2027, po setmění (21:12)
8 dní
Začíná
pondělí 10. dubna 2028, při západu slunce (19:49)
zapálení svíček: 19:31
Končí
úterý 18. dubna 2028, po setmění (20:53)
8 dní
Začíná
pátek 30. března 2029, při západu slunce (19:31)
zapálení svíček: 19:13
Končí
sobota 7. dubna 2029, po setmění (20:34)
8 dní
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
Tóra vypráví o zotročení Izraelitů v Egyptě, deseti ranách a nočním odchodu po poslední ráně, kdy Bůh „přešel“ (pasach) domy Izraelitů. Pesachová oběť beránka a jídlo s macesy a hořkými bylinami jsou ustanoveny v Ex 12.1,2
Svátek je zařazen do kalendáře svátků jako chag ha-macot (svátek nekvašených chlebů) a jeden ze tří poutních svátků, kdy se putovalo do Chrámu.3,4,5
Po zničení Druhého chrámu (70 n. l.) zanikla oběť beránka a těžištěm svátku se stal domácí seder, jehož řád zachycuje již Mišna (Pesachim 10): čtyři poháry, otázky dětí, výklad o Pesachu, maces a maroru. Text hagady se ustaloval během gaonského období.6,7
Historicita exodu v podobě, jak ji popisuje Bible, je předmětem badatelské diskuse; pro náboženský význam svátku je rozhodující kolektivní paměť a příkaz vyprávět.
Náboženský význam
Ústřední je přikázání vyprávět dětem: „A vyprávěj svému synovi v ten den…“. Mišna dodává, že v každém pokolení má člověk vidět sám sebe, jako by sám vyšel z Egypta.8,9
Chamec a maces se v pozdější literatuře často vykládají symbolicky: kvas jako pýcha a „nafouknutost“, maces jako pokora a chléb chudoby (lechem oni).10
Pesach se nazývá i zman cherutenu – „čas naší svobody“ – a chag ha-aviv – svátek jara. Moderní hagady (např. reformní nebo sekulární kibucové) jej rozšiřují o témata osvobození obecně.
Základní tradice
Bdikat chamec: večer před Pesachem (noc na 14. nisan) se dům prohledává při světle svíčky. Ráno 14. nisanu následuje bi'ur chamec (spálení) a prohlášení zrušení chamecu (kol chamira, aramejsky).11,12
Prodej chamecu (mechirat chamec) nežidovi prostřednictvím rabína umožňuje ponechat si zapečetěné zásoby. Půst prvorozených (ta'anit bechorot) 14. nisanu se obvykle ruší účastí na oslavě dokončení studia (sijum).13
Před svátkem se dává ma'ot chitim – příspěvek chudým na pesachové potraviny.14
Praktický průběh
Po celý svátek je zakázáno jíst, vlastnit i mít na očích chamec – výrobky z pšenice, ječmene, žita, ovsa a špaldy, které vykynuly. Na sederu je povinné sníst maces (zejména macu šmura).15,16
Kitnijot: podle glosy Remy je aškenázským zvykem nejíst o Pesachu luštěniny, rýži, kukuřici a podobné plodiny. Sefardské a orientální komunity tento zvyk nemají (některé třídí rýži předem). Konzervativní hnutí v USA r. 2015 kitnijot pro aškenázy povolilo.17
Modlitby a požehnání
Ústředním textem je hagada (הַגָּדָה, „vyprávění“): otázky Ma ništana, čtyři synové, midraš na „Můj otec byl bloudící Aramejec“, deset ran, Dajenu, Halel a závěrečné písně jako Chad gadja.20,21,22
Prvního dne v musafu se říká modlitba za rosu (Tefilat tal) a od té doby přestává zmínka o dešti. Halel se o Pesachu recituje celý jen první den (v diaspoře dva), dále zkrácený.23,24
Na šabat chol ha-moed se v aškenázských komunitách čte Píseň písní; v některých sefardských rodinách ji čtou po sederu.25
Symboly a předměty
Sederový talíř nese zeroa (pečená kost), bejca (vejce), maror, charoset, karpas a často chazeret. Jejich uspořádání se liší: aškenázové často dle Remy nebo podle Ariho (Lurii), sefardové převážně podle Ariho.26
Tradiční pokrmy
Charoset připomíná maltu, z níž otroci stavěli. Aškenázská verze z jablek, ořechů a vína; sefardské a orientální z datlí, fíků či rozinek.28
Aškenázská pesachová kuchyně: gefilte fiš, slepičí polévka s macesovými knedlíky, macebrei. Mnohé chasidské rodiny se vyhýbají namáčení macesů (gebrokts).29
Pesachová kuchyně vyžaduje suroviny s pesachovou certifikací a pesachové nebo kašerované nádobí; pokrm sám o sobě „pesachový“ není.
Rozdíly mezi komunitami
Marocké komunity slaví večer po skončení Pesachu Mimunu – otevřený dům, sladkosti a mufleta. V Izraeli se z ní stal veřejný svátek.
Perští a afghánští Židé se při písni Dajenu symbolicky šlehají jarní cibulkou; v některých sefardských rodinách se při sederu chodí s macesy na zádech, jako by se právě odcházelo z Egypta.
Etiopští Židé (Beta Israel) slavili Pesach (Fasika) s vlastními tradicemi, mj. obětí beránka.
Tradice v českých zemích
Pro děti
Seder je zaměřen na děti: kladou čtyři otázky, hledají ukrytý afikoman (podle zvyku za odměnu) a čekají na proroka Elijáše.21
Děti mohou pomáhat s hledáním chamecu při svíčce, s přípravou charosetu i s malováním vlastní hagady nebo sederového talíře.
Časté otázky
Co je chamec?
Kvašený výrobek z pšenice, ječmene, žita, ovsa nebo špaldy (chléb, pečivo, těstoviny, pivo aj.). O Pesachu je zakázán ho jíst i vlastnit.⁂ K ověření
Proč dva sedery v diaspoře?
Diaspora tradičně slaví svátky o den déle kvůli dřívější nejistotě v určení nového měsíce; proto se pořádá seder i druhý večer. V Izraeli je seder jeden.
Smí aškenázové jíst rýži?
Podle tradičního zvyku (Rema) ne; jde o minhag kitnijot. Sefardové a orientální Židé rýži jedí. Konzervativní hnutí v USA tento zvyk zrušilo, ortodoxní aškenázové jej dodržují.
Co je afikoman?
Polovina prostředního macesu, která se odloží a sní na konci jídla jako „dezert“; po něm se už nic nejí.
Souvisí Pesach s křesťanskými Velikonocemi?
Historicky ano: podle evangelií se Ježíšova poslední večeře a ukřižování odehrály v době Pesachu. Jde však o odlišné svátky s odlišným významem a datem.
Musím mít sederový talíř?
Talíř je zvyk; podstatné jsou povinné prvky – maces, maror, čtyři poháry a vyprávění.
Prameny
Primární prameny
- 1Exodus (2. Mojžíšova), 12:1–28 text ↗
- 2Exodus (2. Mojžíšova), 12:29–42 text ↗
- 3Leviticus (3. Mojžíšova), 23:4–8 text ↗
- 4Deuteronomium (5. Mojžíšova), 16:1–8 text ↗
- 5Deuteronomium (5. Mojžíšova), 16:16 text ↗
- 6Mišna, traktát Pesachim, 10:1–9 text ↗
- 8Exodus (2. Mojžíšova), 13:8 text ↗
- 9Mišna, traktát Pesachim, 10:5 text ↗
- 10Deuteronomium (5. Mojžíšova), 16:3 text ↗
- 11Mišna, traktát Pesachim, 1:1 text ↗
- 12Šulchan aruch, Orach chajim, 431:1; 434:2; 445
- 13Šulchan aruch, Orach chajim, 448; 470
- 14Šulchan aruch, Orach chajim, 429:1 text ↗
- 15Exodus (2. Mojžíšova), 12:15–20 text ↗
- 16Šulchan aruch, Orach chajim, 429–494 text ↗
- 17Šulchan aruch, Orach chajim, 453:1 text ↗
- 18Šulchan aruch, Orach chajim, 451–452 text ↗
- 19Leviticus (3. Mojžíšova), 23:15–16 text ↗
- 20Pesachová hagada
- 21Mišna, traktát Pesachim, 10:4 text ↗
- 22Deuteronomium (5. Mojžíšova), 26:5–8 text ↗
- 23Sidur (modlitební kniha)
- 24Šulchan aruch, Orach chajim, 490:4 text ↗
- 25Píseň písní
- 26Šulchan aruch, Orach chajim, 473:4 text ↗
- 27Mišna, traktát Pesachim, 10:1 text ↗
- 31Mišna, traktát Pesachim, 2:5 text ↗
- 32Mišna, traktát Pesachim, 10:8 text ↗
- 33Exodus (2. Mojžíšova), 12–15 text ↗
- 34Mišna, traktát Pesachim, 1; 10









