Jom kipurיוֹם כִּפּוּר

Tóra popisuje 10. den sedmého měsíce jako den smíření, kdy velekněz v jediný den v roce vstupoval do velesvatyně a konal obřad se dvěma kozly, z nichž jeden byl poslán „pro Azazela“ do pouště.^1,2,3

Mišna věnuje chrámovému obřadu traktát Joma. Po zničení Chrámu roku 70 n. l. nahradila oběti modlitba, pokání a dobročinnost; popis velekněžské služby (Avoda) se stal součástí modlitby musaf.⁴

Mišna také uvádí, že o Jom kipur a 15. avu vycházely jeruzalémské dívky v bílých šatech tančit na vinice.⁵

Jom kipur nabízí smíření s Bohem tomu, kdo se upřímně obrací (tešuva): lituje, vyzná a rozhodne se jednat jinak.⁶

Mišna zdůrazňuje: přestupky mezi člověkem a Bohem Jom kipur smiřuje, přestupky mezi člověkem a bližním až tehdy, když se usmíří s bližním.⁷

Půst a bílé oděvy se vykládají jako napodobení andělů, kteří nejedí ani nepijí, nebo jako příprava na smrt (kitl je i pohřební oděv) – den vede k vážnému zhodnocení vlastního života.

V předvečer se prosí blízcí o odpuštění, dává se cedaka, mnozí jdou do mikve. Někteří Aškenázové a Sefardové konají kaparot (dříve se slepicí, dnes častěji s penězi pro chudé); Josef Karo tento zvyk odmítal, Rema jej podpořil.⁸

Před půstem se koná slavnostní jídlo (seuda mafseket). Jíst 9. tišri se podle Talmudu počítá, jako by se člověk postil dva dny.⁹

Mišna stanoví pět „trápení“: zákaz jídla a pití, mytí, mazání se, nošení kožené obuvi a pohlavního styku.^10,11

Postí se dospělí (od bat micva / bar micva); nemocní, těhotné či kojící ženy se řídí lékařem a rabínem – při ohrožení zdraví je jíst povinností.¹²

Platí také všechny zákazy práce jako o šabatu; Tóra nazývá Jom kipur „šabat šabaton“.¹³

Den má pět modliteb: maariv, šacharit, musaf (s popisem velekněžské Avody), mincha (čte se kniha Jonáš) a závěrečnou Neila. V každé se opakuje vyznání Ašamnu a Al chet.^15,16

Neila končí Šema Jisrael, trojím „Baruch šem kvod malchuto“, sedmerým „Adonaj hu ha-Elohim“ a jedním dlouhým tónem šofaru. Aškenázové v průběhu dne říkají Jizkor.¹⁴

Plátěná nebo gumová obuv místo kožené; talit nošený i večer při Kol nidre.

Šofar na konci Neily ohlašuje konec půstu.

Jom kipur je den, kdy se lidé omlouvají – Bohu i sobě navzájem. Dospělí se celý den postí a modlí.

Malé děti se nepostí. Starší děti si někdy zkoušejí půst na pár hodin, než dorostou do bar nebo bat micva.