Vysoké svátky
Jom kipurיוֹם כִּפּוּר
1 den (přibližně 25 hodin) · 10. tišri
- Historie
- Bible
- Halacha
- Minhag
- Lidový zvyk
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Jom kipur
- Výslovnost
- jom ki-PUR
- Délka
- 1 den (přibližně 25 hodin)

Za 60 sekund
Jom kipur, Den smíření, je nejsvatějším dnem židovského roku. Připadá na 10. tišri, deset dní po Roš ha-šana, a trvá od soumraku do setmění následujícího dne. Tóra přikazuje „trápit své duše“: rabínská tradice to vykládá jako půst od jídla a pití, nemytí, nemazání, nenošení kožené obuvi a zdrženlivost v manželství. Den je věnován modlitbě, vyznání hříchů a prosbě o odpuštění. Začíná slavnostní formulí Kol nidre a končí modlitbou Neila a dlouhým tónem šofaru. Smíření mezi lidmi však podle Mišny vyžaduje nejdřív prosit o odpuštění toho, komu jsme ublížili. Jom kipur drží i mnoho jinak nepraktikujících Židů.
Příští termín
Související recepty
Kdy se slaví
Začíná
neděle 10. října 2027, při západu slunce (18:22)
zapálení svíček: 18:04
Končí
pondělí 11. října 2027, po setmění (19:07)
1 den
Začíná
pátek 29. září 2028, při západu slunce (18:44)
zapálení svíček: 18:26
Končí
sobota 30. září 2028, po setmění (19:29)
1 den
Začíná
úterý 18. září 2029, při západu slunce (19:08)
zapálení svíček: 18:50
Končí
středa 19. září 2029, po setmění (19:54)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
Tóra popisuje 10. den sedmého měsíce jako den smíření, kdy velekněz v jediný den v roce vstupoval do velesvatyně a konal obřad se dvěma kozly, z nichž jeden byl poslán „pro Azazela“ do pouště.1,2,3
Mišna věnuje chrámovému obřadu traktát Joma. Po zničení Chrámu roku 70 n. l. nahradila oběti modlitba, pokání a dobročinnost; popis velekněžské služby (Avoda) se stal součástí modlitby musaf.4
Mišna také uvádí, že o Jom kipur a 15. avu vycházely jeruzalémské dívky v bílých šatech tančit na vinice.5
Náboženský význam
Jom kipur nabízí smíření s Bohem tomu, kdo se upřímně obrací (tešuva): lituje, vyzná a rozhodne se jednat jinak.6
Mišna zdůrazňuje: přestupky mezi člověkem a Bohem Jom kipur smiřuje, přestupky mezi člověkem a bližním až tehdy, když se usmíří s bližním.7
Půst a bílé oděvy se vykládají jako napodobení andělů, kteří nejedí ani nepijí, nebo jako příprava na smrt (kitl je i pohřební oděv) – den vede k vážnému zhodnocení vlastního života.
Základní tradice
V předvečer se prosí blízcí o odpuštění, dává se cedaka, mnozí jdou do mikve. Někteří Aškenázové a Sefardové konají kaparot (dříve se slepicí, dnes častěji s penězi pro chudé); Josef Karo tento zvyk odmítal, Rema jej podpořil.8
Před půstem se koná slavnostní jídlo (seuda mafseket). Jíst 9. tišri se podle Talmudu počítá, jako by se člověk postil dva dny.9
Rodiče žehnají dětem, zapalují se sváteční svíčky a v aškenázských rodinách také pamětní svíčka za zemřelé.
Praktický průběh
Mišna stanoví pět „trápení“: zákaz jídla a pití, mytí, mazání se, nošení kožené obuvi a pohlavního styku.10,11
Postí se dospělí (od bat micva / bar micva); nemocní, těhotné či kojící ženy se řídí lékařem a rabínem – při ohrožení zdraví je jíst povinností.12
Platí také všechny zákazy práce jako o šabatu; Tóra nazývá Jom kipur „šabat šabaton“.13
Modlitby a požehnání
Večer začíná Kol nidre – právní formulí zrušení slibů, zpívanou slavnou melodií. Aškenázské znění se vztahuje k nadcházejícímu roku, sefardské častěji k uplynulému.14
Den má pět modliteb: maariv, šacharit, musaf (s popisem velekněžské Avody), mincha (čte se kniha Jonáš) a závěrečnou Neila. V každé se opakuje vyznání Ašamnu a Al chet.15,16
Neila končí Šema Jisrael, trojím „Baruch šem kvod malchuto“, sedmerým „Adonaj hu ha-Elohim“ a jedním dlouhým tónem šofaru. Aškenázové v průběhu dne říkají Jizkor.14
Symboly a předměty
Tradiční pokrmy
Předpostní jídlo bývá vydatné, ale nepříliš slané a kořeněné, aby se snáze snášela žízeň. Aškenázové často podávají slepičí polévku s kreplach.17
Po půstu se jí lehce: v aškenázských rodinách často mléčná jídla, pečivo, slaneček; v sefardských a orientálních sladké nápoje, meloun, pečivo.
Rozdíly mezi komunitami
Sefardské a orientální obce zpívají slichot a piut Lecha eli a mají vlastní melodie vyznání; Aškenázové znají melodie Kol nidre a Ve-chol ma’aminim.
V Izraeli se o Jom kipur zastavuje veřejný život: nevysílá rozhlas ani televize, silnice jsou prázdné a děti na nich jezdí na kolech.
Jom kipur roku 1973 zahájily Egypt a Sýrie útok na Izrael (Jomkipurská válka).
Tradice v českých zemích
Jom kipur patřil i v českých zemích ke dnům s nejvyšší účastí v synagogách, včetně Židů jinak málo praktikujících.
Židovská obec v Praze pořádá bohoslužby Kol nidre i Neila; přesné časy zveřejňuje obec.18
Pro děti
Jom kipur je den, kdy se lidé omlouvají – Bohu i sobě navzájem. Dospělí se celý den postí a modlí.
Malé děti se nepostí. Starší děti si někdy zkoušejí půst na pár hodin, než dorostou do bar nebo bat micva.
Časté otázky
Jak dlouho trvá půst?
Přibližně 25 hodin – od západu slunce v předvečer do setmění následujícího dne.
Musí se postit každý?
Halachicky dospělí zdraví lidé. Nemocní, těhotné a kojící ženy se řídí lékařem a rabínem; ohrožení zdraví má přednost a jíst je pak povinnost.
Co je Kol nidre?
Formule zrušení slibů, kterou se zahajuje večerní bohoslužba. Netýká se závazků vůči jiným lidem, ale slibů vůči Bohu.⁂ K ověření
Jak se přeje k Jom kipur?
„Gmar chatima tova“ – dobré zpečetění; mezi Aškenázy také jidiš „a gutn kvitl“, prostě „snadný půst“ (com kal).⁂ K ověření
Proč se nenosí kožená obuv?
Je to jedno z pěti trápení, která stanoví Mišna; kožená obuv byla symbolem pohodlí.
Stačí se pomodlit, abych dostal odpuštění od člověka, kterému jsem ublížil?
Ne. Podle Mišny smiřuje Jom kipur přestupky vůči bližnímu teprve tehdy, když se člověk s bližním usmíří.
Prameny
Primární prameny
- 1Leviticus (3. Mojžíšova), 16 text ↗
- 2Leviticus (3. Mojžíšova), 23:26–32 text ↗
- 3Numeri (4. Mojžíšova), 29:7–11 text ↗
- 4Mišna, traktát Joma
- 5Mišna, traktát Taanit, 4:8 text ↗
- 6Mišne Tora (Maimonides), Hilchot tšuva 2
- 7Mišna, traktát Joma, 8:9 text ↗
- 8Šulchan aruch, Orach chajim, 605:1 text ↗
- 9Babylonský Talmud, traktát Joma, 81b text ↗
- 10Mišna, traktát Joma, 8:1 text ↗
- 11Leviticus (3. Mojžíšova), 23:27 text ↗
- 12Šulchan aruch, Orach chajim, 617–618 text ↗
- 13Leviticus (3. Mojžíšova), 23:32 text ↗
- 14Machzor (sváteční modlitební kniha)
- 15Jonáš
- 16Izajáš, 57:14–58:14 – ranní haftara text ↗
- 19Babylonský Talmud, traktát Joma
- 20Šulchan aruch, Orach chajim, 604–624 text ↗










