Přeskočit na obsah

Praha · 28. chešvan 5787

Šabat tento týden · 16:02–17:11

Obsah stránky

Poutní svátky

Šmini aceretשְׁמִינִי עֲצֶרֶת

1 den (22. tišri); 23. tišri následuje Simchat Tóra · 22. tišri

  • Bible
  • Halacha
  • Minhag
  • Lidový zvyk
  • Moderní praxe
  • Výklad
Transliterace
Šmini aceret
Výslovnost
šmi-NI a-CE-ret
Délka
Izrael: 1 den (zároveň Simchat Tóra)
Diaspora: 1 den (22. tišri); 23. tišri následuje Simchat Tóra
Čeká na odborné ověření

Za 60 sekund

Šmini aceret, „osmý den shromáždění“, následuje bezprostředně po sedmi dnech Sukot. Tóra jej jmenuje jako svatý den, kdy se nepracuje. Ačkoli navazuje na Sukot, rabínská tradice jej chápe jako samostatný svátek: nedrží se už čtyři druhy rostlin a v Izraeli se nesedí v suce. V modlitbě musaf se poprvé v roce vyslovuje prosba za déšť, Tefilat gešem, protože v Zemi izraelské začíná období dešťů. Aškenázské obce říkají vzpomínkovou modlitbu Jizkor. V Izraeli se tentýž den slaví i Simchat Tóra; v diaspoře, kde je svátek dvoudenní, připadá Simchat Tóra na následující den.

Příští termín

od pá 22. 10. 2027

(22. tišri)

do so 23. 10. 2027

zapálení svíček: 17:39

Všechny termíny a časy

Kdy se slaví

  1. Začíná

    pátek 22. října 2027, při západu slunce (17:57)

    zapálení svíček: 17:39

    Končí

    sobota 23. října 2027, po setmění (18:44)

    1 den

  2. Začíná

    středa 11. října 2028, při západu slunce (18:18)

    zapálení svíček: 18:00

    Končí

    čtvrtek 12. října 2028, po setmění (19:04)

    1 den

  3. Začíná

    neděle 30. září 2029, při západu slunce (18:42)

    zapálení svíček: 18:24

    Končí

    pondělí 1. října 2029, po setmění (19:28)

    1 den

Časy pro Praha · Diaspora

Historie a původ

Bible

Tóra po sedmi dnech Sukot ustanovuje osmý den jako „svaté shromáždění“ a „aceret“, s vlastními oběťmi.1,2,3

Bible

Kniha Královská a Paralipomenon popisují, jak Šalomoun po zasvěcení Chrámu a svátku propustil lid osmého dne.4,5

Halacha⁂ K ověření

Talmud chápe Šmini aceret jako samostatný svátek (regel bifnej acmo) s vlastním požehnáním šehechejanu a vlastním názvem v modlitbě.6

Náboženský význam

Výklad

Během Sukot se v Chrámu obětovalo celkem sedmdesát býků, které Talmud vztahuje k sedmdesáti národům světa; osmého dne jen jeden býk – za Izrael.7,8

Výklad⁂ K ověření

Známý midrašový obraz: král, který pozval syny na hostinu, je žádá, aby zůstali ještě jeden den, protože „těžké je pro mne vaše odloučení“. Šmini aceret je tak dnem intimního setkání.

Základní tradice

Minhagdiasporaaškenázové⁂ K ověření

V diaspoře se v suce ještě jí, ale bez požehnání lešev ba-suka; někteří chasidé už v suce nejedí.9

MinhagIzrael

V Izraeli se večer zahajují hakafot se svitky Tóry, protože Šmini aceret a Simchat Tóra splývají v jeden den.

Praktický průběh

Halacha

Jde o sváteční den (jom tov): práce je zakázána obdobně jako o jiných svátcích, vaření a přenášení k potřebě svátku je dovoleno.

Halacha

Čtyři druhy se už neberou; zapalují se sváteční svíčky a říká se kiduš se šehechejanu.

Modlitby a požehnání

Halacha

V musafu se recituje Tefilat gešem (modlitba za déšť) a od té doby až do Pesachu se v amidě říká „mašiv ha-ruach u-morid ha-gešem“.10,11

Minhagaškenázovésefardové⁂ K ověření

Aškenázové říkají vzpomínkovou modlitbu Jizkor. Sefardové mají vlastní vzpomínkové modlitby (haškavot) v jiném uspořádání.

Minhagdiaspora

V diaspoře se čte oddíl Deuteronomia o desátcích a svátcích, haftara z 1. knihy Královské o Šalomounově požehnání.12,13

Symboly a předměty

Minhagaškenázové

Svátek nemá vlastní předmět; jeho „symbolem“ je prosba o déšť. Kantor v některých obcích nosí bílý kitl jako o Vysokých svátcích.

MinhagIzrael

Svitky Tóry vystupují do popředí v Izraeli, kde se tentýž den tančí s Tórou.

Tradiční pokrmy

Lidový zvykaškenázové⁂ K ověření

Specifická jídla pro Šmini aceret nejsou ustálena; pokračuje sváteční kuchyně Sukot s plněnými jídly. V některých aškenázských rodinách se podávají kreplach.

Rozdíly mezi komunitami

HalachaIzraeldiaspora

V Izraeli je Šmini aceret zároveň Simchat Tóra (jeden den), v diaspoře jsou to dva dny (22. a 23. tišri).

Moderní praxediaspora

Reformní obce v diaspoře se obvykle řídí izraelským kalendářem a slaví oba svátky jeden den.

Tradice v českých zemích

Minhagčeské země⁂ K ověření

České obce se jako obce diaspory řídí dvoudenním schématem: Šmini aceret 22. a Simchat Tóra 23. tišri.

Pro děti

Šmini aceret je jako „ještě chvilku zůstaň“ na konci dlouhé oslavy. Po týdnu v suce se lidé modlí, aby v Izraeli včas zapršelo.

Časté otázky

Je Šmini aceret součástí Sukot?

Navazuje na ně, ale podle Talmudu je samostatným svátkem: čtyři druhy se neberou a v Izraeli se nesedí v suce.

Proč se modlí za déšť právě teď?

V Zemi izraelské začíná období dešťů; prosba za déšť se nevyslovuje během Sukot, aby déšť nekazil pobyt v suce.

Jaký je rozdíl mezi Šmini aceret a Simchat Tóra?

V Izraeli jde o tentýž den. V diaspoře je Šmini aceret 22. tišri a Simchat Tóra 23. tišri.

Sedí se o Šmini aceret v suce?

V Izraeli ne. V diaspoře mnozí ano, ale bez požehnání; zvyky se liší.⁂ K ověření

Prameny

Souvislosti