Původ
Hra s čtyřbokou káčou byla známa v Evropě (německy Trendel, anglicky teetotum) a Židé ji převzali patrně v raném novověku; písmena na stranách nahradila latinská písmena hry.1
Vyprávění, že Židé za Antiocha předstírali hru s káčou, aby skryli zakázané studium Tóry, je lidová legenda bez starých pramenů.
Význam
Písmena נ ג ה ש (nun, gimel, he, šin) se vykládají jako zkratka nes gadol haja šam – „velký zázrak se stal tam“. V Izraeli má káča místo šin písmeno פ (pe): nes gadol haja po – „zde“.
Pozdější výklady hledají v písmenech další významy, například číselnou hodnotu 358, stejnou jako u slova mašiach.
Způsob použití
V jidiš variantě hry znamenají písmena: nun – nic (nischt), gimel – vezmi vše (gancs), he – vezmi polovinu (halb), šin – vlož (štel arajn).
Historický vývoj
Hebrejské slovo sevivon vytvořil v moderní hebrejštině Itamar Ben Avi, syn Eliezera Ben Jehudy.
Související tradice
Hraje se po zapálení svíček, kdy se podle zvyku nepracuje; hraje se o mince, ořechy nebo čokoládové „gelt“.
V Izraeli se pořádají soutěže o nejdéle se točící sevivon.
Časté otázky
Co znamenají písmena na sevivonu?
Nes gadol haja šam – „velký zázrak se stal tam“; v Izraeli „zde“.
Je sevivon náboženský předmět?
Ne, jde o lidovou hru spojenou s Chanukou, bez halachického postavení.
