Menší svátky
Tu bi-švatט״וּ בִּשְׁבָט
1 den · 15. švat
- Historie
- Halacha
- Minhag
- Lidový zvyk
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Tu bi-švat
- Výslovnost
- tu bi-ŠVAT
- Délka
- 1 den
Za 60 sekund
Tu bi-švat znamená „15. švatu“, protože hebrejská písmena tet a vav mají číselnou hodnotu 15. Mišna jej uvádí jako „nový rok stromů“: rozhodné datum pro výpočet desátků z ovoce a stáří stromů. Neplatí žádný pracovní klid ani zvláštní bohoslužba, jen se vynechávají kajícné prosby. V 16.–17. století rozvinuli kabalisté v Safedu sederový obřad s ovocem a vínem. Sionistické hnutí z něj učinilo svátek sázení stromů a dnes jej mnozí slaví i jako den ekologie. Zvykem je jíst ovoce, zejména sedm plodin země izraelské, a ochutnat nové ovoce s požehnáním Šehechejanu. Slaví se v zimě, kdy v Izraeli začínají kvést mandloně.
Příští termín
Kdy se slaví
Začíná
pátek 22. ledna 2027, při západu slunce (16:38)
zapálení svíček: 16:20
Končí
sobota 23. ledna 2027, po setmění (17:33)
1 den
Začíná
pátek 11. února 2028, při západu slunce (17:12)
zapálení svíček: 16:54
Končí
sobota 12. února 2028, po setmění (18:04)
1 den
Začíná
úterý 30. ledna 2029, při západu slunce (16:53)
Končí
středa 31. ledna 2029, po setmění (17:46)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
Mišna uvádí čtyři „nové roky“; 1. švat je novým rokem stromů podle školy Šamajovy, 15. švat podle školy Hilelovy, podle níž se rozhoduje. Význam byl původně právní: určoval, do kterého roku se počítá ovoce pro desátky a pravidla o mladých stromech (orla).1,2
V 16.–17. století vznikl v kabalistickém prostředí obřad Seder Tu bi-švat, zapsaný ve spisu Pri ec hadar: postupné jídlo ovoce podle kategorií a čtyři poháry vína od bílého po červené.3
Od konce 19. století slavili učitelé v židovských osadách v Palestině Tu bi-švat sázením stromů; Židovský národní fond (Keren kajemet) z něj učinil celonárodní akci.
Náboženský význam
Svátek připomíná vazbu k zemi a odkazuje na Dt 20:19 („je snad strom v poli člověkem?“), často citovaný v ekologické etice. Kabalisté chápali jídlo ovoce jako nápravu (tikun) duchovních světů.4
Základní tradice
Jí se ovoce a zvláště sedm druhů země izraelské: pšenice, ječmen, hrozny, fíky, granátová jablka, olivy a datle.5
Seder Tu bi-švat se dnes těší oblibě i v liberálních a sekulárních komunitách, často s ekologickým výkladem.
Praktický průběh
Modlitby a požehnání
Kromě požehnání na ovoce a Šehechejanu existují pro seder žalmy a texty z kabalistické tradice; v některých komunitách se recitují žalmy 104 a 148.8
Symboly a předměty
Kvetoucí mandloň (šaked), v Izraeli kvetoucí právě kolem Tu bi-švat, a sazenice stromu. Sedm druhů je symbolem země.
Tradiční pokrmy
Sušené ovoce a ořechy, zejména v diaspoře, kde čerstvé izraelské ovoce v zimě nebylo dostupné; v aškenázských komunitách tradičně svatojánský chléb (bokser).
Sefardské komunity slavily Las Frutas (Frutikas) s mísami ovoce, sladkostmi a písněmi.
Rozdíly mezi komunitami
V Izraeli je to den výsadby stromů škol a rodin; v diaspoře se často přispívá na výsadbu v Izraeli.
Tradice v českých zemích
České židovské obce a spolky pořádají sedery Tu bi-švat; historické doklady o oslavách v českých zemích je třeba ověřit.
Pro děti
Děti mohou zasadit semínko či sazenici, ochutnat sedm druhů a nakreslit si strom roku.
Časté otázky
Co znamená „Tu“?
Písmena ט (9) a ו (6) dávají číselně 15, tedy 15. švat.
Je Tu bi-švat svátek s pracovním klidem?
Ne. Je to menší svátek bez omezení práce; neříká se jen Tachanun.
Proč se mluví o „novém roce stromů“?
Mišna jej tak nazývá z právních důvodů: určuje rok pro desátky z ovoce.
Co je seder Tu bi-švat?
Kabalistický obřad s ovocem a čtyřmi poháry vína, dnes oblíbený napříč komunitami.⁂ K ověření