Moderní připomínkové dny
Jom ha-šoaיוֹם הַשּׁוֹאָה
1 den (připomínkové akce zpravidla večer nebo během dne) · 27. nisan (připadne-li na pátek, předsouvá se na čtvrtek; připadne-li na neděli, odkládá se na pondělí)
- Historie
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Jom ha-šoa
- Výslovnost
- JOM ha-šo-A
- Délka
- Izrael: 1 den (od večera do večera)
Diaspora: 1 den (připomínkové akce zpravidla večer nebo během dne)
Za 60 sekund
Jom ha-šoa, celým názvem Den vzpomínky na šoa a hrdinství, je izraelský státní den památky šesti milionů Židů zavražděných nacistickým Německem a jeho spojenci. Datum 27. nisanu stanovil izraelský parlament; leží mezi výročím vypuknutí povstání ve varšavském ghettu a Dnem nezávislosti. V Izraeli zní v deset hodin dopoledne dvouminutová siréna, při níž se zastaví doprava a lidé mlčky stojí. Večerní státní ceremonie se koná v památníku Jad vašem. Zábavní podniky jsou zavřené a média vysílají vzpomínkové pořady. V diaspoře, včetně Česka, se konají veřejná čtení jmen obětí a vzpomínková setkání.
Příští termín
Kdy se slaví
Začíná
pondělí 3. května 2027, při západu slunce (20:23)
Končí
úterý 4. května 2027, po setmění (21:21)
1 den
Začíná
neděle 23. dubna 2028, při západu slunce (20:09)
Končí
pondělí 24. dubna 2028, po setmění (21:04)
1 den
Začíná
středa 11. dubna 2029, při západu slunce (19:50)
Končí
čtvrtek 12. dubna 2029, po setmění (20:42)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
Den ustanovil Kneset na počátku 50. let; zákon o Dni vzpomínky na šoa a hrdinství z roku 1959 stanovil jeho podobu (siréna, uzavření zábavních podniků). Datum bylo vybráno s ohledem na povstání ve varšavském ghettu, které začalo v předvečer Pesachu 1943; protože den nemohl připadnout na Pesach, posunul se na 27. nisan.
Část ortodoxních autorit den nepřijala, protože nisan je podle halachy měsícem, v němž se nevyhlašují smuteční dny; tyto komunity připomínají oběti spíše 10. tevetu nebo na Tiša be-av.
Náboženský význam
Název spojuje vzpomínku na oběti (šoa, „zkáza“) s připomínkou odporu (gvura, „hrdinství“): povstání v ghettech, partyzánský boj, ale i duchovní odpor a záchranu životů.
Pro mnoho lidí den představuje i otázku po odpovědnosti současnosti – proti antisemitismu, rasismu a lhostejnosti.
Základní tradice
V Izraeli se večer koná státní ceremonie v Jad vašem, při níž přeživší zapalují šest pochodní. Projekt Zikaron ba-salon („Vzpomínka v obýváku“) zve přeživší a jejich potomky do soukromých domácností.
Rozšířené je veřejné čtení jmen obětí, často celý den, a zapalování pamětní svíce (ner zikaron).
Praktický průběh
V Izraeli v 10:00 zazní dvouminutová siréna. Doprava se zastaví a lidé stojí v tichu. Zákon nařizuje zavřít zábavní podniky od předvečera.
Den nemá ustálenou halachickou podobu; jde o občanský a komunitní den památky. Mnohé komunity recitují kadiš a žalmy.
Modlitby a požehnání
Recituje se El male rachamim (modlitba za duše zemřelých) ve verzi pro oběti šoa a kadiš. Čtou se také žalmy a texty z doby šoa.1
Konzervativní a reformní hnutí vytvořila zvláštní liturgie; známá je například Megilat ha-šoa konzervativního hnutí.
Symboly a předměty
Symboly dne jsou pamětní svíce, šest pochodní (za šest milionů) a čtení jmen. V diaspoře se užívá i žlutý odznak nebo ostnatý drát v uměleckém ztvárnění, to však není ustálené.
Tradiční pokrmy
Zvláštní pokrmy nejsou ustálené; den není spojen s jídlem.
Rozdíly mezi komunitami
V Izraeli den drží celá společnost, část charedi komunit však sirénu a státní formu neuznává jako náboženskou praxi a oběti připomíná jinak.
V diaspoře se Jom ha-šoa připomíná v obcích, školách a muzeích. Mezinárodní den památky obětí holocaustu (27. ledna, výročí osvobození Osvětimi) je odlišný den vyhlášený OSN.
Tradice v českých zemích
Z českých zemí byla během šoa deportována a zavražděna většina židovského obyvatelstva. Mnoho transportů vedlo přes ghetto Terezín, odkud pokračovaly do vyhlazovacích táborů na východě.2
Jména obětí z Čech a Moravy jsou vepsána na stěnách Pinkasovy synagogy v Praze, která je součástí Židovského muzea v Praze. Muzeum spravuje i sbírku dětských kreseb z terezínského ghetta.2
V Česku se na Jom ha-šoa konají veřejná čtení jmen obětí v Praze a dalších městech a vzpomínková setkání židovských obcí. Vedle toho se připomíná 27. leden (zákonný Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti) a noc z 8. na 9. března 1944, kdy byli zavražděni vězni tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.
Pro děti
Na Jom ha-šoa si lidé připomínají miliony Židů, které nacisté za druhé světové války zabili jen proto, že byli Židé. V Izraeli na dvě minuty zazní siréna a všichni stojí v tichu. Mladší děti mohou mluvit o tom, proč je důležité pamatovat si, co se stalo, a chovat se k lidem spravedlivě.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi Jom ha-šoa a 27. lednem?
Jom ha-šoa (27. nisanu) je izraelský den podle židovského kalendáře, připomínající i odpor. 27. leden je mezinárodní den vyhlášený OSN k výročí osvobození Osvětimi; v Česku je významným dnem.
Proč siréna?
Siréna umožňuje celé společnosti v jednu chvíli společně uctít oběti. Lidé zastavují auta a stojí v tichu.
Jak se den připomíná v Česku?
Veřejným čtením jmen obětí, vzpomínkovými setkáními obcí a programy Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín.⁂ K ověření
Proč někteří ortodoxní Židé Jom ha-šoa nedrží?
Datum v nisanu vnímají jako halachicky nevhodné pro smutek a oběti připomínají na tradičních postních dnech, především na Tiša be-av a 10. tevetu.