Původ
Význam
Menora je obrazem Božího světla a přítomnosti mezi lidem. Prorok Zacharjáš ji spojuje s výrokem „ne silou ani mocí, ale mým duchem“.5
Sedm ramen bývá vykládáno jako sedm dní stvoření; výklady se různí a nejsou závazné.
Způsob použití
Historický vývoj
Po dobytí Jeruzaléma roku 70 n. l. odvezli Římané chrámové předměty do Říma; reliéf na Titově oblouku zobrazuje vojáky nesoucí menoru.9
V pozdní antice se menora stala nejrozšířenějším židovským symbolem na mozaikách synagog, náhrobcích a lampách. Roku 1949 se stala součástí státního znaku Izraele, obklopená olivovými ratolestmi.9
Související tradice
Motiv menory se objevuje na synagogálních oponách, štítech Tóry a náhrobcích, zvláště kněžských rodin (kohanim) a v sefardském prostředí.
Knesetu darovali britští poslanci roku 1956 velkou bronzovou menoru Benna Elkana s reliéfy z židovských dějin.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi menorou a chanukijí?
Menora má sedm ramen a stála v chrámu. Chanukija má osm světel plus pomocné světlo šamaš a používá se jen o Chanuce.
Proč se v synagogách nepoužívá přesná kopie menory?
Talmud zakazuje zhotovovat přesné repliky chrámových předmětů mimo chrám.
Kde je menora dnes?
Původní chrámová menora se ztratila; poslední doložená zmínka je z Říma. Pověsti o jejím uložení nejsou historicky podložené.
Prameny
Primární prameny
- 1Exodus (2. Mojžíšova), 25:31–40 text ↗
- 2Exodus (2. Mojžíšova), 37:17–24 text ↗
- 3Exodus (2. Mojžíšova), 27:20–21 text ↗
- 4Leviticus (3. Mojžíšova), 24:1–4 text ↗
- 5Zacharjáš, 4:1–6 text ↗
- 6Babylonský Talmud, traktát Roš ha-šana, 24a text ↗
- 7Babylonský Talmud, traktát Menachot, 28b text ↗
- 8Šulchan aruch, Jore dea, 141:8 text ↗
- 10Zacharjáš, 4 text ↗




