Moderní připomínkové dny
Den Jeruzalémaיוֹם יְרוּשָׁלַיִם
1 den – slaví se jen v některých komunitách · 28. ijar
- Historie
- Halacha
- Minhag
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Jom Jerušalajim
- Výslovnost
- JOM je-ru-ša-LA-jim
- Délka
- Izrael: 1 den (od večera do večera), státní připomínkový den
Diaspora: 1 den – slaví se jen v některých komunitách
Za 60 sekund
Jom Jerušalajim připomíná, že izraelská armáda v šestidenní válce 7. června 1967 (28. ijaru) obsadila Staré Město a východní Jeruzalém, a Židé tak po devatenácti letech získali přístup k Západní zdi. Svátek vyhlásila izraelská vláda roku 1968 a Kneset jej uzákonil roku 1998. Pro náboženské sionisty je to den díkůvzdání s Halelem; pro mnoho Palestinců a pro velkou část mezinárodního společenství jde o počátek okupace východního Jeruzaléma. Nejviditelnější akce, takzvaný pochod vlajek Starým Městem, je každoročně předmětem sporů.
Příští termín
Kdy se slaví
Začíná
čtvrtek 3. června 2027, při západu slunce (21:04)
Končí
pátek 4. června 2027, po setmění (22:12)
1 den
Začíná
úterý 23. května 2028, při západu slunce (20:53)
Končí
středa 24. května 2028, po setmění (21:58)
1 den
Začíná
sobota 12. května 2029, při západu slunce (20:37)
Končí
neděle 13. května 2029, po setmění (21:39)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
V letech 1948–1967 byl Jeruzalém rozdělen; Staré Město s Chrámovou horou a Západní zdí spravovalo Jordánsko a Židé k nim neměli přístup. 7. června 1967 izraelská armáda Staré Město obsadila. Izrael poté rozšířil na východní Jeruzalém svou správu; mezinárodní společenství tento krok převážně neuznává.1
Svátek byl vyhlášen vládou v roce 1968 a zákonem o Dni Jeruzaléma upraven v roce 1998.
Náboženský význam
Jeruzalém je středem židovské modlitby i naděje; tradice jej zmiňuje v každodenní Amidě i v požehnání po jídle. Pro mnoho Židů je den výrazem této staleté vazby.2,3
Den má zároveň silně politický rozměr. Pro Palestince připomíná ztrátu a okupaci; i v izraelské společnosti se debatuje o jeho podobě.
Základní tradice
Konají se slavnostní shromáždění, poutě k Západní zdi a takzvaný „tanec s vlajkami“ (rikud degalim) od západní části města přes Staré Město. Průvod procházející muslimskou čtvrtí je opakovaně kritizován kvůli provokacím a násilí.
Praktický průběh
Vrchní rabinát stanovil recitaci Halelu; náboženští sionisté jej recitují s požehnáním. Charedi komunity den neslaví. Svátek není dnem pracovního volna.
Modlitby a požehnání
V náboženských sionistických komunitách se recituje Halel a sváteční modlitby díkůvzdání.4
Symboly a předměty
Západní zeď, izraelská vlajka a píseň Jerušalajim šel zahav (Jeruzalém ze zlata) Naomi Šemer, napsaná těsně před válkou roku 1967.
Tradiční pokrmy
Zvláštní pokrmy nejsou ustálené.
Rozdíly mezi komunitami
Den slaví především náboženští sionisté; sekulární Izraelci jej vnímají méně výrazně, charedim jej neslaví a pro palestinské obyvatele Jeruzaléma je spojen se ztrátou. V diaspoře jej slaví hlavně moderní ortodoxní komunity.
Tradice v českých zemích
V Česku se Den Jeruzaléma veřejně slaví málo; připomínají jej některé židovské obce a organizace.
Pro děti
Den Jeruzaléma připomíná, kdy se Židé po mnoha letech mohli znovu modlit u Západní zdi ve Starém Městě. Pro jiné lidi, kteří v Jeruzalémě žijí, je to ale smutný den, a proto o něm lidé mluví různě.
Časté otázky
Proč je Den Jeruzaléma sporný?
Pro mnoho Židů připomíná znovusjednocení města a návrat k Západní zdi; pro Palestince a velkou část světa počátek okupace východního Jeruzaléma. Kritiku vyvolává hlavně pochod s vlajkami.
Recituje se Halel?
V náboženských sionistických komunitách ano, podle rozhodnutí vrchního rabinátu. V charedi komunitách ne.
Kdy připadá?
28. ijaru, tedy týden před Šavuot.
Prameny
Primární prameny
- 2Žalmy, 137:5–6 text ↗
- 3Sidur (modlitební kniha)
- 4Žalmy, 113–118 text ↗